MSK AcademyZvuková vlna
Autor Jakub Jacisko, MD, PhDAktualizováno
Zvuk je mechanické vlnění, které se šíří prostředím přenosem energie mezi částicemi látky. Na rozdíl od elektromagnetického záření se zvuk nemůže šířit ve vakuu – k propagaci vždy potřebuje materiální prostředí, například vzduch, vodu nebo biologické tkáně.
Z fyzikálního hlediska se jedná o podélnou vlnu. Částice prostředí se při jejím šíření nepohybují ve směru šíření vlny, ale pouze kmitají kolem své rovnovážné polohy. Toto kmitání vytváří střídající se oblasti komprese (zvýšený tlak a hustota částic) a rarefakce (snížený tlak a hustota částic), které se postupně šíří prostředím.
Zvukovou vlnu lze popsat několika základními parametry. Mezi nejdůležitější patří frekvence, která udává počet kmitů za sekundu, a vlnová délka, tedy vzdálenost mezi dvěma sousedními body stejné fáze vlnění (například mezi dvěma maximy komprese). Tyto parametry jsou vzájemně propojeny – při konstantní rychlosti šíření vyšší frekvence odpovídá kratší vlnové délce.
V ultrazvukovém zobrazování mají vlastnosti zvukové vlny zásadní význam, protože určují způsob, jakým se ultrazvuk šíří biologickými tkáněmi a jak interaguje s jejich rozhraními.
V ultrazvukovém zobrazování mají vlastnosti zvukové vlny zásadní význam, protože určují způsob, jakým se ultrazvuk šíří biologickými tkáněmi a jak interaguje s jejich rozhraními.